Křídla andělů

Myslím, že to bylo tak před třemi lety. Na konci léta jsem se v podvečer vracel z jednoho neúspěšného focení. Byl jsem z toho trochu rozmrzelý. Jel jsem klikatým údolím, a protože tam provoz nebývá žádný, tak jsem zatáčky trochu řezal. Před jednou z nich se ale náhle ozval v hlavě varovný zvonek. Dupnul jsem na brzdy a do zatáčky vjel jako slušný řidič ;-) Za ní čekalo překvapení. 

Uprostřed vozovky stála hora masa s parožím a pozorovala blížící se auto. Dupnul jsem na brzy znovu a zastavil od jelena tak dvacet metrů. 

Chvíli jsme na sebe koukali. Já nevěřícně, on pohrdavě. Pak otočil hlavu, překročil strouhu a zvolna odkráčel do lesa.

A jak to souvisí s touto fotkou?

Ten rok jsem taky fotil na golfovém hřišti v Pyšelích. Bylo po bouřce. Nic moc jsem neriskoval. Jen pád do vody. Seděl jsem na kraji jezírka a fotoaparát kousek nad hladinou, protože jsem chtěl mít symetrii krajiny hodně přesnou. 

Najednou se část mraků seskupila a zbytek odplul mimo záběr…

Tu fotku jsem pak nazval “Křídla andělů” :-)

Často jsem pak přemýšlel, jestli ten zvonek v hlavě a ty mraky nemají něco společného. 

Možná to mé focení opravdu někdo hlídá…

Možná… 

Nechci ho ale zničit, tak už si dávám bacha. Přece jen to jsou jenom fotky.