Na mostě

Tenhle snímek se fakt blbě fotí. Na jednokolejce není kam uhnout, vlaky tu jezdí tam i zpět a strojvůdci houkají hned, když vás vidí se stativem už pod mostem. 
Všichni vědí, že vlaky u nás jezdí hodně přesně podle jízdního řádu, každé drobné zpoždění řeší pomalu vláda na mimořádném zasedání a na vedení drah se pod hlavním vedením kymácejí židle. A já jsem nechtěl být ten, který kvůli jedné fotce spustí tuhle vládní mašinérii a ohrozí místa vedoucích pracovníků drah, kteří se na vrchol dostávali roky dřiny a odříkání z výhybkáře, přes posunovače a je nevím koho ještě. :-)

Takže jsem vždycky počkal, než vlak přejel, vyběhl jsem na most na trať, postavil   stativ a čekal, až slunce vyleze z mraků. Slunce sice vykouklo, ale to už se zase blížil vlak z protisměru. Takže jsem všechno sbalil a pelášil dolů. Až vlak přejel, tak jsem běžel to zase zkusit znovu. A tak stále dokola. Mezitím slunce zapadalo, most se ponořoval do stínu a dobrého světla ubývalo.
Moc nechybělo, aby tu dnes nebylo nic :-)