Na samém okraji mlhy

Možná to znáte taky. Večer velké odhodlání vstát, ráno hledání důvodů, proč zůstat doma.
Ale nakonec jsem tenkrát vyrazil, i když za oknem byla jen nefotogenická mlha. Nezmizela bohužel ani na kopcích za vesnicí. Musel jsem někam mnohem výš. Tady u nás to znamená buď Petřínská rozhledna nebo pak až České středohoří. Zvolil jsem druhou variantu. Za hodinu jsem tam byl. Bohužel i s mlhou.
Šel jsem pomalu do kopce a na žádnou stranu jsem neviděl víc než na dvacet metrů. V jednu chvíli jsem se podíval nad sebe a zahlédl trochu světlé oblohy. Blížilo se svítání. Přidal jsem do kroku. Mlha řídla. Pak jsem už běžel a očima zoufale hledál místo, odkud budou dobré záběry.
Tohle je jeden z nich.
Škoda, že jste to tenkrát před lety neviděli taky.